Postup stříhání živého plotu

 Součástí mnohé zahrady či pozemku jsou živé ploty. Ať už máte malý či velký, opadavý, nebo stále zelený, vždy je zapotřebí alespoň základní údržba. Stříhání je důležité především v prvních letech od založení plotu, z důvodu tvorby jeho základní kostry. Má-li plot správný základ, lze začít tvarovat finální podobu a udržovat ji. A pokud patříte mezi ty, kteří chtějí mít živý plot geometrických tvarů, je tento článek určen právě vám.

Jako nástroj k péči o vaši zelenou chloubu, lze použít elektrické nebo ruční avšak kvalitní nůžky. Máte-li dlouhé ploty, rozumnější je jistě elektrická varianta. Ruční nůžky je však dobré mít  k dispozici a při menším rozsahu práce vám postačí. Já osobně jim dávám přednost ve většině případů své zahrady. Důležitým faktorem je však jejich kvalita. Skvělé zkušenosti mám s novinkou na českém trhu značkou Okatsune. Tato japonská firma má již 70-ti letou historii a je jedničkou mezi profesionálními zahradníky v Japonsku. Bližší informace viz. odkaz.

Budete-li stříhat vysoké živé ploty, nutností bude stabilní tedy bezpečný žebřík či zahradní plošina. Existují speciální třínohé žebříky a zahradní plošiny ideální pro tyto účely. Jejich konstrukce vám umožní pohodlnou práci v jinak nepřístupných místech živého plotu. Nastavitelné nohy zase stabilitu a bezpečnost i na šikmých a nerovných površích.

… teď ale k věci!

Preferujete-li plot rovný, jako když střelí. Je zapotřebí dodržet několik jednoduchých zásad a postupů. Především je dobré znát potřeby rostliny, kterou budete stříhat. Na konci článku uvádím příklady keřů, kde lze použít níže popsaný postup.

První důležitý krok vedoucí k dosažení požadovaného tvaru živého plotu je přesné měření. Je dobré tomuto kroku věnovat potřebný čas a dostatečnou pečlivost, vrátí se vám  to při samotném stříhání.

Jako finální vzhled doporučuji stříhat plot do tvaru lichoběžníku. V horní části užší a v dolní širší. Jako příklad uvedu běžný typ živého plotu o výšce cca 1m v horní části širokém 60cm a v dolní 90 cm. O 15 cm nakloněná strana tak umožňuje pro všechny strany maximum slunečního světla. Užší horní část je výhodná při zatížení sněhem a ledem v zimních měsících. Minimalizuje tak možnost poškození větví. Širší základna naopak vytvoří větší stín a tak šetří potřebnou vodu v letních měsících. Nehledě na to, že zmenšuje prostor pro plevel. Živý plot má pak zdravý a atraktivní vzhled.

Lépe stříhat obezřetně než bez rozmyslu!

Prvním krokem před započetím střihání je vytvořit si na samotném plotě jakousi šablonu z tyčí a provázku. Začneme tedy na obou koncích plotu, naměříme požadovanou šířku vrcholu. Vzhledem k tomu, že nové přírůstky rostou více na jižní nebo více osluněné straně, zjistěte polohu hlavních kosterních větví keře a přizpůsobte k tomu budoucí střih. Když jste si jisti, zatlučte do zvolených míst ideálně kovové pruty (lze použít nařezanou stavební výztuž tzv. toxory). Výhoda je, že jsou pevné, skladné a snadno se přepichují při hledání správného místa. Lze však využít samozřejmě i dřevěné kůly, plastové či bambusové tyče. U kovových tyčí, dejte pozor při práci v jejich okolí, aby nedošlo k poškození vašeho drahého nástroje.

Před umístněním tyčí promyslete hloubku střihu. Pozor na neuvážený střih, zasáhnete-li příliš do hloubky obnažíte tak neolistěnou holou část keře. Nestavte tedy střih tak, abyste zůstali tzv. „v zeleném“.

Tak tedy, vyznačte horní šířku tyčemi. Rozmyslete spodní šířku a rozdíl těchto šířek vydělte dvěma. V našem případě horní š. 60cm, dolní š. 90cm tzn. 90-60 =30, 30:2= 15cm. Naměřte tedy po obou stranách 15cm od tyčí vymezující horní šířku a získáte tak spodní. Ideální je takto stříhat plot již od založení a postupně jen měnit jeho rozměry. Opakovaná každoroční úprava vám už půjde snadněji. U střihu zanedbaného plotu budete muset být trpěliví, než docílíte svého, může to trvat i několik let. Pokud to bude vůbec možné a nebudete muset plot zcela omladit radikálním řezem.

Máte-li tedy pevně zapíchnuté tyče, napněte mezi nimi provázek. Vzdálenosti mezi tyčemi zvolte tak, aby bylo možné provázek skutečně řádně napnout. Jelikož bude tvořit vodící linku vašeho střihu. Není od věci, nedosáhnete-li roviny jinak, přidat mezi ještě další tyče. Jsou-li již provázky rovné a se správnými mírami, lze začít stříhat. Nestříhejte však výhonky najednou, lépe je postupně odstřihávat, až na potřebnou úroveň. Přírůstky živých plotů jsou cca 7-10 centimetrů, tzn. cca 12-15cm do holých větví. Bylo by tedy škoda tyto větve odhalit a zkazit finální podobu. Ale nebojte, ujede-li vám ruka, objeví se nové pupeny a vaše pochybení se za rok či za dva zcela zacelí.Práci průběžně přerušujte a kontrolujte kvalitu vašeho konání z větší dálky. Především z míst, odkud je na plot nejvíce vidět.

Poslední věc, která následuje, je ukončení okraje. Ostré hrany mají méně listů a jsou dle mého názoru nevzhledné. Sestříhávám tedy část tohoto šikmého rohu cca ve 45°uhlů. Šikmý okraj rovněž snižuje poškození tíhou sněhu a ledu v zimním období.

Typ: Máte-li v živém plotě prohlubně či mezery zkuste opatrně vytáhnout a nasměrovat blízko rostoucí větvičky tam kam potřebujete.

Kdy stříhat živý plot?

Bylo by skvělé stříhat jen jednou za rok. Chcete-li ale udržet upravený vzhled plotu, je lepší stříhat jej častěji. Na začátku vegetačního období ostříhejte nejbujněji rostoucí výhony. Toto stříhání může být prováděno měsíčně, počínaje květnem nebo červnem. Přesně měřený střih je optimální jednou za rok a to koncem léta, kdy je růst nových výhonů dokončen. Častější stříhání je nezbytné, jen pokud vyžadujete dokonalý vzhled po celý rok. Nestříhejte však nikdy v zimě, mohli byste způsobit poškození mrazem na koncích čerstvě ustřižených větví .

Podle těchto pokynů mohou být střihány níže vypsané rostliny vhodné do živých plotů (viz. seznam).
Navíc udávám základní potřeby těchto rostliny.  Avšak pozor, každá z rostliny má jiné regenerační vlastnosti a rychlost růstu, proto se s jejími vlastnostmi a potřebami důkladně obeznamte!

Seznam příkladů rostlin vhodných do živých plotů

  • Meruzalka alpská ( Ribes alpinum ), preferuje humózní, dobře propustné půdy, stanoviště může být slunné, polostinné i stinné
  • Javor amurský ( Acer ginnala ), nejlépe se mu daří v mírně vlhké a dobře propustné půdě, volíme stanoviště v mírném polostínu (mimo úpal)
  • Korunatka klaná ( Stephanandra incisa ) půda humózní, propustná, mírně kyselé až neutrální půdy a teplé, slunné stanoviště, netoleruje v substrátu vápník
  • Skalník lesklý  ( Cotoneaster lucidus ), půda běžná i sušší, kamenitá, neutrální až zásaditá, plné slunce
  • Javor Babyka ( Acer campestre ), preferuje vápenitou půdu, ale prospívá i v půdě mírně kyselé
  • Dřišťál Thunbergův ( Berberis thunbergii ), snese i velké sucho a nejchudší půdy
  • Tavola Kalinolistá – (Physocarpus Opulifolius) na půdu nenáročný keř, vyhnout se pouze silně vápenitým půdám, stanoviště slunce až lehký polostín
  • Tis červený (Taxus baccata) upřednostňuje stinné až polostinné stanoviště na půdu není náročný, toleruje prašné a smogové prostředí, nesnáší zasolení půdy

Na závěr vám přeji, abyste měli ze svého plotu radost. Aby jste nezoufali, když se vám něco nepovede. Příroda ve většině případech chybu časem napraví. Ale hlavně, aby Vás péče o živý plot bavila a naplňovala. Proto začínejte jen pokud máte dostatek času a v ruce kvalitní nůžky.

Tak hodně štěstí 🙂


Nůžky na živé ploty  Okatsune 204

Třínohé žebříky Henchman

 

 

 


E-shop | www.Niwa.cz
Skvělé produkty nejen pro zahradu.


 

Komentáře

Přidat komentář